Již od pravěku měly ženy, podobně jako muži, rozdílnou roli ve společnosti. V lovecko-sběračských společnostech ženy měly téměř výhradně na starosti sbírání rostlinné potravy, kdežto muži lovili pro maso. Protože ženy tedy musely mít velmi dobré znalosti života rostlin, většina antropologů si myslí, že to byly ženy, které vedly neolitickou revoluci a staly se tak prvními průkopníky zemědělství. Během starověku a středověku se ženy staly většinou podřízenými ve vztahu k mužům a vykonávaly především práce spojené s udržováním domu a výchovou dětí. Výdělek zajišťoval především muž. Dnes se tato role opět mění. Během 20. století většina zemí umožnila volební právo žen a změněné ekonomické podmínky v nich umožnily a podporovaly nezávislost žen. Ačkoli většina žen se stále stará o děti a domácnost, jejich role už není tak vyhraněná. Nutno podotknout, že například v severských zemích ženy nikdy podřízené postavení vůči muži neměly. Staraly se o domácnost, což je důležitá úloha, a požívaly velkého uznání. Dodnes je ve Skandinávii velmi silná emancipace žen. Např. ve Švédsku v mnohých rodinách zůstává doma muž, stará se o děti a vaří, zatímco manželka se věnuje kariéře a vydělává peníze.